Latinské spojení ab urbe condita doslova „od založení města“, míněno Říma. Označuje římský letopočet, v němž se roky počítají od založení Říma, tradičně kladeného do roku 753 př. n. l. (tzv. varronovská chronologie). V samotném starověku převládalo datování podle konzulů či vládců a AUC bylo spíše učené označení v historiografii, později převzaté moderní vědou (dějiny, epigrafika, numismatika) pro srovnávání pramenů. V citacích se často píše kurzívou a uvádí se zkratkou AUC nebo a.u.c., někdy také jako anno urbis conditae ve významu „v roce od založení města“. Výraz se v češtině obvykle neskloňuje. Pro orientační převod na letopočet n. l. se od hodnoty AUC odečítá 753, přičemž AUC 754 = 1 n. l. a AUC 753 = 1 př. n. l., protože historické datování nezná rok nula. Také název dějepisného díla Tita Livia Ab Urbe Condita.