Abdžad (též abjad) je typ hláskového písma, v němž základní znaky zapisují především souhlásky. Název je odvozen z arabského označení tradičního pořadí písmen abjad hawwaz. Samohlásky se obvykle nevyznačují, případně jen volitelně pomocí diakritiky, pomocných značek nebo tzv. matres lectionis. V arabštině a hebrejštině se proto pro přesné čtení používají vokalizační systémy, například harakát a niqqud. Správnou vokalizaci doplňuje čtenář z kontextu, morfologických vzorců a znalosti jazyka. Abdžady jsou typické pro semitské jazyky, patří sem zejména písmo arabské, hebrejské, syrské a jejich historické předchůdce včetně fénického. Právě z fénické tradice se odvíjí vývoj mnoha pozdějších abeced, když řečtina část souhláskových znaků převzala jako označení samohlásek. V typologii se abdžad liší od abecedy i od abugidy tím, že samohlásky nejsou základní a systematicky povinnou součástí zápisu.