abortus arteficialis (častěji psáno abortus artificialis) je latinský lékařský termín pro uměle vyvolaný potrat, tedy záměrné ukončení těhotenství vyvolané lidským zásahem. V češtině se užívá hlavně ve zdravotnické dokumentaci, v odborných článcích a v klasifikacích diagnóz, kde se vymezuje vůči spontánnímu potratu (abortus spontaneus). V běžném jazyce se zpravidla nahrazuje výrazy umělé přerušení těhotenství, indukovaný potrat nebo interrupce. Může označovat ukončení na žádost ženy v zákonné lhůtě i výkon ze zdravotních indikací, například při ohrožení života či zdraví těhotné nebo při závažných vývojových vadách plodu. Většina výkonů se provádí v prvním trimestru, pozdější ukončení těhotenství podléhá přísnějším indikacím a postupům. Provádí se farmakologicky (například mifepriston s misoprostolem) nebo chirurgicky, nejčastěji vakuovou aspirací, případně dilatací a evakuací.
Příklady použití ve větách
V propouštěcí zprávě byl uveden abortus arteficialis provedený v 9. týdnu gravidity.
Po výkonu abortus arteficialis lékař doporučil kontrolní ultrazvuk a sledování krvácení.
Před zákrokem typu abortus arteficialis je nutné získat informovaný souhlas pacientky.
V žádance na genetickou konzultaci byl jako důvod uveden abortus arteficialis v anamnéze.
Ve statistice oddělení se abortus arteficialis vykazuje zvlášť, aby se údaje nemíchaly se spontánními potraty.