Achlorhydrie (z řec. a- bez a chlorhydria, tedy kyselost žaludeční šťávy) je lékařský termín pro stav, kdy v žaludeční šťávě chybí měřitelná kyselina chlorovodíková a pH zůstává vysoké i po stimulaci sekrece. Na rozdíl od hypochlorhydrie nejde jen o snížení, ale o prakticky nulovou tvorbu kyseliny parietálními buňkami. Nejčastěji provází autoimunitní atrofickou gastritidu a perniciózní anémii, může vzniknout po resekci žaludku nebo u pokročilého chronického zánětu či nádoru. Důsledkem bývá dyspepsie, horší trávení bílkovin, snížené vstřebávání železa a vitaminu B12, vyšší náchylnost k infekcím a bakteriálnímu přerůstání. Diagnostika využívá měření intragastrického pH, endoskopii s biopsií a posouzení laboratorních deficitů. Léčba je zaměřena na vyvolávající příčinu a substituci chybějících živin.
Příklady použití ve větách
Při gastroskopii a následném vyšetření pH byla u pacienta potvrzena achlorhydrie.
Dlouhodobá achlorhydrie může přispívat k nedostatku vitaminu B12 a únavě.
Po operaci žaludku došlo u nemocného k achlorhydrii, takže lékař zvažoval doplnění železa.
U atrofické gastritidy se často setkáváme s achlorhydrií a zvýšenou hladinou gastrinu.
V článku o achlorhydriích autoři shrnuli rozdíly mezi autoimunitní a iatrogenní příčinou.