Achloroblepsie (též zelená barvoslepost) je odborný, dnes spíše řídký termín z oftalmologie pro poruchu barevného vidění, při níž je výrazně snížena nebo chybí schopnost vnímat a rozlišovat zelenou složku spektra. Zelené odstíny pak splývají s šedí, žlutí či hnědí a mohou se zaměňovat i s červenou. Nejčastěji jde o vrozený stav způsobený chyběním nebo poruchou funkce čípků citlivých na střední vlnové délky, což odpovídá deuteranopii nebo deuteranomálii. Vzácně může být získaná při onemocnění sítnice, zrakového nervu nebo zrakové kůry. Zraková ostrost bývá zachována, obtíže se projeví hlavně tam, kde barva nese informaci, například u dopravních signálů. Diagnostika se opírá o testy barevného vidění a náprava je převážně kompenzační. Název je odvozen z řeckých kořenů a- bez, chloros zelený a blepsis vidění.
Příklady použití ve větách
Achloroblepsie se u něj projevila tím, že zelené odstíny považoval za šedé.
Při diagnostice achloroblepsie lékař použil Ishiharovy tabulky a vysvětlil jejich omezení.
K achloroblepsii může výjimečně vést i získané poškození sítnice.
Školní vyšetření odhalilo achloroblepsii u žáka, který nerozlišoval barvy na mapě.
S achloroblepsií se dá dobře fungovat, pokud se informace nepřenášejí pouze barvou.