Acholurie (též acholuria) je lékařský termín pro nepřítomnost žlučových barviv, hlavně bilirubinu, v moči. Moč proto nemá typické tmavé „pivní“ zbarvení jako při cholurii, protože se do ní nedostává konjugovaný bilirubin. Nejčastěji se uvádí u prehepatální, hemolytické žloutenky, kdy převládá nekonjugovaný bilirubin vázaný na albumin, který se v glomerulech nefiltruje. Naopak u obstrukční či hepatocelulární žloutenky bývá bilirubinurie a tmavá moč, takže acholurie pomáhá v diferenciální diagnostice ikteru. Často se posuzuje spolu s urobilinogenem, barvou stolice a jaterními testy, protože sama pouze ukazuje, že bilirubin v krvi není pro ledviny dostupný. Nezaměňovat s acholií, tedy nedostatkem žluči ve střevě vedoucím ke světlé stolici. Potvrzuje se chemickým vyšetřením moči nebo testovacími proužky na bilirubin a jde o laboratorní znak, nikoli o samostatnou diagnózu. Etymologie: řec. a- bez, cholé žluč, ouron moč.
Příklady použití ve větách
U hemolytické žloutenky bývá zjištěna acholurie, protože nekonjugovaný bilirubin se do moči nevylučuje.
Negativní bilirubin v moči a současná acholurie lékaře nasměrovaly k prehepatální příčině ikteru.
Při obstrukci žlučových cest se acholurie neočekává, naopak se objevuje cholurie s tmavou močí.
V propouštěcí zprávě byla zmínka o acholurii, která odpovídala opakovaně negativnímu testu na bilirubin.
S acholurií se často pojí zvýšený urobilinogen v moči, což podporuje podezření na hemolýzu.