V medicíně, hlavně v psychiatrii, označuje acoasma sluchový klam, tedy situaci, kdy člověk slyší zvuky, které ve skutečnosti nevznikají. Mívá podobu jednoduchých nehlasových zvuků, například klepání, a termín je odvozen z řeckého akuein ve významu slyšet, naslouchat. Takové vjemy se mohou objevit u psychických poruch, ale i při některých neurologických stavech nebo po užití návykových látek.