Adultomorfní přídavné jméno, z lat. adultus dospělý a řec. morphē tvar, podoba, označuje jev, popis nebo útvar nesoucí rysy dospělosti, případně podobný dospělému jedinci. V psychologii a pedagogice se užívá pro adultomorfní výklad dítěte, kdy jsou dětské potřeby, úmysly či schopnosti posuzovány měřítky dospělých a dítěti se připisuje zralost, kterou ještě nemá, například při očekávání racionální sebekontroly nebo dospělých důvodů pro chování. Termín se objevuje i v sociálních vědách při kritice adultocentrismu, tedy nadřazení perspektivy dospělých. V kulturních studiích může označovat stylizaci dítěte do dospělých rolí, například v módě nebo médiích. V biologii a vývojové morfologii se vztahuje na raná stádia nebo znaky, které už předčasně připomínají dospělou formu. Protikladem bývá pedomorfní.
Příklady použití ve větách
Učitelka se snažila vyhnout adultomorfní interpretaci dětské vzdorovitosti.
V poradně psycholožka vysvětlila, že adultomorfním přístupem dítě zbytečně zatěžujeme odpovědností.
Entomologové popsali adultomorfní larvy, které už v raném stadiu připomínají dospělce.
Kritici upozornili na adultomorfní stylizaci dětské postavy v seriálu určeném pro dospělé publikum.
Ve výzkumu se objevila řada adultomorfních předpokladů o tom, co dítě dokáže verbalizovat.