africus [lat., výsl. afrikus] 1. latinské přídavné jméno (m. africus, f. africa, n. africum) znamenající africký, z Afriky, patřící k Africe. Odvozeno od názvu Africa příponou -icus a v antickém kontextu se často vztahuje k severní Africe a k římské provincii Africa. V češtině se vyskytuje hlavně jako citátový latinizmus v odborných překladech a komentářích klasických autorů, v epigrafice a historické geografii a také v zoologii a botanice jako druhové epiteton, které signalizuje původ organismu nebo místo nálezu. V českém textu se zpravidla neskloňuje a ponechává se v latinském tvaru, 2. v antické meteorologii a námořní terminologii název jihozápadního až západojihozápadního větru ve Středomoří, někdy psaný s velkým počátečním písmenem jako vlastní jméno větru.
Příklady použití ve větách
V rukopisu je přídavné jméno africus použito jako označení původu vojáka z římské provincie Africa.
Biolog přepsal latinské epiteton africus do databáze, aby bylo jasné, že popsaný druh pochází z Afriky.
Při překladu Vergilia jsme si ověřili, že africus v daném verši znamená prostě „africký“.
Podle antických autorů přinášel africus do přístavů u Apenin vlhký jihozápadní vítr.
Student latiny si zapamatoval, že tvar africus se skloňuje stejně jako bonus.