Agresibilita, podstatné jméno rodu ženského (z lat. aggredi, napadnout), je odborný termín z psychologie, psychiatrie a etologie pro míru náchylnosti k agresi. Vyjadřuje, jak nízký je práh podnětů vyvolávajících útočné či nepřátelské reakce a jak silně a vytrvale se takové reakce rozvíjejí. Na rozdíl od agresivity, která popisuje pozorované agresivní chování v konkrétní situaci, označuje agresibilita spíše relativně stálou dispozici jedince, případně skupiny. Je ovlivněna temperamentem, regulací emocí, neurobiologickými a hormonálními mechanismy, zkušeností z učení i sociálním prostředím, například stresem či frustrací. V praxi se posuzuje klinickým rozhovorem, standardizovanými škálami nebo systematickým pozorováním a slouží k odhadu rizika konfliktů a násilí, zejména v pedagogice, klinické praxi a kriminologii. V běžné češtině se často nahrazuje slovem agresivita.
Příklady použití ve větách
Agresibilita některých pacientů se zvyšuje při bolesti a pocitu ohrožení.
Výzkum porovnával míru agresibility u adolescentů před a po nácviku zvládání stresu.
Dlouhodobá frustrace může posilovat agresibilitu i u jinak klidných lidí.
Personál se snaží předcházet agresibilitě klientů jasnými pravidly a klidnou komunikací.
S vyšší agresibilitou skupiny roste riziko konfliktů během sportovních utkání.