V psychologii a psychiatrii označení pro člověka, jehož osobnost se stále pohybuje v rámci širší normy, ale některé rysy jsou výrazněji zvýrazněné a mohou působit mírně nevyrovnaně nebo neharmonicky. Typicky se to projevuje odlišnou intenzitou citových reakcí a někdy i drobnými potížemi v sociálním přizpůsobení. Nejde o poruchu osobnosti, spíše o krajní variantu temperamentu, která se může nápadněji projevit zejména v náročných nebo stresových situacích.