Figurální nalévací nádoba ze středověku, obvykle odlévaná z bronzu, jen výjimečně z dražšího kovu, často vytvarovaná do podoby jezdce na koni nebo fantastického zvířete. Zpočátku patřila k církevní praxi, kdy z ní duchovní při obřadech lijí vodu na ruce, později se uplatnila i v prostředí šlechty jako součást stolování a dobové hygieny, voda se z ní přelévala do umyvadla či mísy. V dalších staletích vznikaly i keramické varianty, někdy bez povrchové úpravy, jindy glazované, oblíbené byly zelenavé odstíny, a ty se rozšířily i mezi méně majetné vrstvy. V raném novověku výroba ve většině regionů ustoupila, místy v Evropě však tradice tohoto řemesla přežívala ještě dlouho jako lokální zvyk a sběratelská kuriozita.