V medicíně označení pro poruchu, při níž je řeč výrazně narušená, člověk může být neschopen mluvit nebo se jeho slovní projev nápadně zredukuje. Často se dává do souvislosti s afázií při postižení mozkových center řeči, popisuje se ale i jako příznak některých duševních poruch. Původ slova je v řečtině, kde a- vyjadřuje zápor a logos znamená slovo nebo řeč.