přídavné označení odvozené z lat. alveolus, tedy vztahující se k malé jamce či dutince. V medicíně a anatomii se užívá pro útvary spojené se sklípky nebo se zubním lůžkem, typicky u plic nebo v oblasti čelistní kosti
v jazykovědě a fonetice označuje místo tvoření některých souhlásek u alveolárního hřebene, tedy v prostoru těsně za horními zuby