Latinské rčení vyjadřující povzdech nad tím, že člověk ten den nic užitečného pro druhé neudělal, nikomu nepomohl ani neprokázal laskavost, a proto má pocit, že den přišel vniveč. Tradičně se připisuje římskému císaři a uvádí se jako příklad důrazu na každodenní dobročinnost.