Termín odvozený z ř. architectonike, původně ve smyslu stavitelského umění. Obecně označuje způsob, jak je nějaký celek konstrukčně uspořádán a jak je v něm organizován prostor, tedy jak na sebe jednotlivé části navazují a tvoří jednu strukturu.
V anatomii a medicíně se používá pro popis „architektury“ orgánu či orgánového systému, jde o jeho vnitřní strukturní skladbu a prostorové členění. Zahrnuje i mikroskopické uspořádání tkání a vrstev, které často souvisí s funkcí daného orgánu.