Míra toho, jak je jedinec schopen poznávat a posuzovat věci nebo jevy z různých perspektiv a v širším kontextu, tedy brát v úvahu více možných pohledů a interpretací, nejen jeden úhel pohledu. V psychologii a pedagogice se tím popisuje důležitá složka kritického a komplexního myšlení. Užívá se také označení aspektabilita.