Slovenský psycholog a profesor (1923–1998) patřil k zakladatelským osobnostem slovenské psychologie. V letech 1947–1951 byl posledním ředitelem Psychotechnického ústavu v Bratislavě. Z jeho podnětu vzniklo roku 1952 Psychologické oddělení Filozofického ústavu Slovenské akademie věd a umění, které se později stalo předchůdcem Ústavu experimentální psychologie Slovenské akadémie vied. V Bratislavě založil v roce 1957 Psychologickou výchovnou kliniku a roku 1964 také Výzkumný ústav dětské psychologie a patopsychologie. Působil jako poradce Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky, během emigrace (1968–1990) pracoval jako expert United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization v oblasti vzdělávání pro rozvojové země. Po návratu z emigrace završil kariéru jako děkan Pedagogické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.