Biogeografie (z řec. bios život a geó země, grafé popis) je meziobor na pomezí biologie a geografie, který zkoumá, jak jsou druhy, populace a ekosystémy rozmístěny v prostoru a čase a jaké procesy toto rozmístění utvářejí. Popisuje areály druhů, biomy, endemismus či ostrovní fauny a rekonstruuje jejich změny v geologickém vývoji. Rozlišuje ekologickou biogeografii, jež klade důraz na současné prostředí, a historickou biogeografii, která sleduje vliv evoluce a dějin Země. Hodnotí klima, reliéf, půdy, bariéry šíření, deskovou tektoniku, migrace, kolonizace a vymírání i lidské zásahy. Opírá se o mapování, databáze výskytů, fosilní a genetická data a modely distribuce druhů. Výsledky biogeografie se využívají v ochraně přírody, plánování chráněných území a hodnocení dopadů invazních druhů a změny klimatu.
Příklady použití ve větách
Biogeografie vysvětluje, proč je na izolovaných ostrovech tolik endemických druhů.
V kurzu biogeografie jsme porovnávali rozšíření bukových lesů v Evropě a v Severní Americe.
Modely z biogeografie pomáhají odhadnout, kam se druhy posunou při oteplování klimatu.
Bez znalosti biogeografie se těžko plánuje síť chráněných území tak, aby byla propojená.
Četba o biogeografii mi ukázala, jak desková tektonika ovlivnila vývoj fauny na Madagaskaru.