Biogeosféra (z řec. bio- život, geo- Země a sféra) je termín geověd a ekologie označující integrovanou „sféru života“ společně s tou částí neživého prostředí, s níž je život funkčně spjat. Zahrnuje organismy a jejich společenstva, půdy, povrchové vrstvy hornin, vodní prostředí i nejnižší vrstvy atmosféry, které jsou biosférou měněny a zároveň ji podmiňují. Pojem zdůrazňuje biogeochemické cykly a vazby mezi biologickými procesy a geologickým oběhem látek, například tvorbu půd, zvětrávání, ukládání sedimentů či regulaci klimatu. Hranice biogeosféry jsou neostré a mění se v čase i prostoru, proto se výraz uplatňuje při popisu krajinných a globálních změn včetně vlivu člověka. V praxi se používá při hodnocení stavu krajiny, ekologické stability a udržitelného hospodaření se zdroji, protože zahrnuje i člověkem přetvořené ekosystémy.
Příklady použití ve větách
V přednášce jsme si vysvětlili, že biogeosféra propojuje život s horninami, vodou i vzduchem.
Změny v biogeosféře se často projeví nejdřív v koloběhu uhlíku a dusíku.
Modely klimatu musí počítat s tím, jak biogeosféra reaguje na oteplování a jak jej zpětně ovlivňuje.
Ochrana půdy je klíčová, protože právě v biogeosféře vzniká většina ekosystémových služeb.
Při terénním výzkumu jsme odebírali vzorky z různých částí biogeosféry, od půdních profilů po říční sedimenty.