Slovník cizích slov .net

biokonjugace - význam slova

biokonjugace

Biokonjugace (z angl. bioconjugation) je řízené kovalentní spojování biomolekul s jinými molekulami nebo materiály, prováděné chemicky či enzymaticky za podmínek, které neničí biologickou funkci. Nejčastěji se připojuje barvivo, radioizotop, léčivo, polymer, lipid, oligonukleotid nebo povrchová kotva k proteinu, protilátce či nukleové kyselině, čímž vzniká biokonjugát využitelný v diagnostice, zobrazování, cíleném podání léčiv, vývoji biosenzorů a funkčních biomateriálů. Důraz je na selektivitu a často i místospecifičnost vazby, kontrolu stechiometrie a stabilitu v biologickém prostředí. Patří sem reakce aminů s NHS estery, thiolů s maleimidy, oxidovaných sacharidů s hydrazidy i bioortogonální klik reakce azid–alkyn. V toxikologii se termín někdy vztahuje také k enzymatickým konjugačním reakcím fáze II zvyšujícím rozpustnost cizorodých látek.

Biokonjugace protilátky s fluorescenčním barvivem nám umožnila sledovat internalizaci receptoru v živých buňkách.
Při biokonjugaci jsme použili reakci thiolu s maleimidem, protože značení mělo být co nejselektivnější.
Optimalizovanou biokonjugací jsme nastavili poměr léčiva k protilátce tak, aby konjugát zůstal stabilní v séru.
Účinnost biokonjugace ověřujeme hmotnostní spektrometrií a následně čistíme produkt chromatografií.
V posledních letech se v biokonjugacích prosazují bioortogonální klik reakce, které téměř nereagují s přirozenými skupinami v buňce.

Naposledy jste navštívili:

Předchozí slovo: biokoncentrace

Následující slovo: biokoridor

Jakékoliv nedovolené kopírování slovníku je trestné a bude postihováno dle autorského zákona a legislativy EU..