Biokoridor je krajinně ekologický prvek, nejčastěji pásové nebo liniové území s převahou přírodě blízké vegetace či vodních stanovišť, které prostorově propojuje biocentra a další hodnotné části krajiny. Umožňuje migraci živočichů, šíření rostlin a dlouhodobou genetickou výměnu mezi populacemi, takže omezuje negativní důsledky fragmentace krajiny způsobené zástavbou, intenzivním hospodařením nebo dopravní infrastrukturou. V České republice se pojem používá zejména v rámci územního systému ekologické stability (ÚSES), kde se biokoridory vymezují v lokální, regionální i nadregionální úrovni a promítají se do územních plánů. Nejde pouze o „zelený pás“ pro estetiku či rekreaci, ale o funkční spojení, které musí mít vhodnou šířku, kontinuitu a způsob péče (např. extenzivní seč, omezení bariér).
Příklady použití ve větách
Nově navržený biokoridor má propojit lužní les s mokřadem za obcí.
Při stavbě obchvatu projektanti počítali s přemostěním biokoridoru pro migraci zvěře.
Obec chce biokoridor v územním plánu rozšířit, aby se zlepšila prostupnost krajiny.
Na jaře jsme v terénu sledovali stopy srnčí zvěře vedoucí biokoridorem podél potoka.
Bez navazujících biokoridorů se mohou chráněné druhy dostat do genetické izolace.