Bioremediace (z angl. bioremediation, též biologická remediace nebo biologická sanace) je soubor postupů k odstraňování nebo zneškodňování znečištění prostředí pomocí živých organismů (zejména bakterií, hub, řas a rostlin) či jejich enzymů. Kontaminanty se biologicky rozkládají, oxidují či redukují, přeměňují na méně toxické produkty nebo se z prostředí vyvazují a koncentrují (biosorpce, bioakumulace). Metoda se používá u půd, sedimentů, odpadních i podzemních vod, například při úniku ropných látek, pesticidů nebo chlorovaných rozpouštědel. U těžkých kovů se obvykle neuplatní rozklad, ale spíše jejich imobilizace nebo odtěžení biomasy. Bioremediace může probíhat in situ na místě, nebo ex situ po vytěžení materiálu. Úspěch závisí na podmínkách jako přístup kyslíku, živin, teplota a pH, proto se proces podporuje biostimulací či bioaugmentací a vyžaduje průběžný monitoring.
Příklady použití ve větách
Bioremediace ropné skvrny na břehu řeky využila přirozenou aktivitu půdních mikroorganismů.
Před zahájením bioremediace se odebraly vzorky sedimentu a ověřila se jeho toxicita.
K bioremediaci podzemní vody přidali odborníci kyslík a zdroj dusíku, aby podpořili růst bakterií.
Kontaminant se v pilotním testu odstraňoval bioremediací po dobu šesti měsíců bez nutnosti vytěžit zeminu.
O úspěšných bioremediacích v průmyslových areálech dnes existuje řada případových studií.