V lékařství označuje soubor kazuistik, tedy podrobně zpracovaných popisů pacientů, které dokumentují projevy a vývoj určitého onemocnění, často včetně diagnostického postupu, léčby a případných komplikací, obvykle u odborně poučných nebo netypických případů.
V etice, teologii nebo právu jde o kazuistický přístup, kdy se praktické otázky posuzují na základě rozboru konkrétních situací a obecné normy se vztahují na jednotlivé případy, výraz je odvozen od latinského casus.