Řecký filozof stoického směru s eklektickým přístupem. Mládí strávil jako otrok v Římě, po získání svobody si založil vlastní filozofickou školu. Sám nepsal, ale upravoval učení starších stoiků podle duchovní atmosféry své doby a doplňoval je zejména o nové etické poznatky, z nichž mnohé jsou cenné i dnes. Některé stoické myšlenky se blíží křesťanské morálce. Stoikové pokládali za východisko poznání percepci (smyslové vnímání). Jejich hlavní zásadou bylo žít v souladu s přírodou a s rozumem – vlastním i se světovým božským rozumem. U zvířat tento soulad zajišťují instinkty, hlavně pud sebezáchovy, u člověka sebezachování znamená uchovat a rozvíjet sebe jako rozumnou bytost.