Historický směr v lékařství raného novověku, který chápal fungování organismu i vznik nemocí hlavně jako důsledek chemických procesů, tedy reakcí a proměn látek v těle. Označení vychází z ř. iatros lékař a ř. chemeia chemie a tento přístup v některých ohledech předznamenal pozdější biochemické vysvětlování životních dějů.