V lingvistice jde o osobitou podobu jazyka jednoho mluvčího, tedy o souhrn jeho ustálených jazykových návyků. Patří sem typická volba slov a obvyklé způsoby vyjadřování, často také charakteristická výslovnost nebo intonace. Tento „jazykový otisk“ vzniká vlivem prostředí, zkušeností a vzdělání a může se mírně proměňovat podle situace, v níž člověk mluví.