Sklon nechat se oklamat přeludy a klamnými představami, tedy přijímat iluzi jako něco skutečného.
Filosofický postoj, který chápe vnímaný svět jen jako zdání nebo jev a zpochybňuje, zda má naše zkušenost pevný základ v objektivní realitě.
Výtvarná metoda usilující o co nejvěrohodnější ošálení zraku, kdy se na povrchu díla vytváří dojem skutečného prostoru a reálných objektů, typicky s využitím perspektivy a práce se světlem a stínem.