Smyšlené epizody a dobrodružné příběhy, které si vypravěč vytváří o skutečných lidech nebo o postavách existujících jen v jeho představách. Hrdinové bývají líčeni jako výjimečně schopní, bystří a téměř „dokonalí“, aby na okolí působili obdivuhodně. Podobné vyprávění se často objevuje u malých dětí jako součást hry a zkoušení různých rolí, obvykle nejde o záměr někoho oklamat, spíše o projev tvořivosti a potřeby skládat příběhy.
V psychologii vývoje dítěte se takové vymýšlení dějů chápe jako forma fantazijní a symbolické hry, která může podporovat rozvoj řeči, vyprávěcích dovedností i porozumění emocím. Někdy také pomáhá dítěti zpracovat zážitky, obavy nebo přání, a proto se běžně nehodnotí jako lež v běžném smyslu.