V klasické architektuře označuje vodorovnou rozteč, tedy mezeru mezi dvěma sousedními sloupy v rámci antických sloupových řádů. Tato vzdálenost se obvykle určuje pomocí modulu, což je základní proporční jednotka odvozená z klíčového rozměru sloupu, která umožňuje, aby jednotlivé části stavby byly v harmonickém poměru k celku. Zvolená rozteč výrazně ovlivňuje rytmus a vizuální lehkost kolonády a je popisována už v antických architektonických pravidlech.