Jednání, které si člověk vědomě usměrňuje sám podle vlastních hodnot, postojů a svědomí, protože mu takové chování dává osobní smysl a považuje je za správné, ne jen kvůli vnějším tlakům, odměnám nebo trestům. Často jde o výsledek postupného zvnitřnění pravidel a očekávání okolí do podoby osobních norem.