kastlík (hovor., podst. jméno rodu mužského neživotného) označuje menší schránku, krabičku, skříňku, zásuvku nebo přihrádku, tedy vymezený uzavíratelný či oddělený prostor určený k ukládání drobných věcí. Užívá se pro části nábytku a pracovních stolů (kastlík ve stole), pro různé úložné boxy, někdy i pro technické skříňky nebo kryty zařízení. Významově může přecházet i k obecnějšímu pojetí oddílu či boxu. Výraz je expresivní a běžný v mluvené češtině. Původ má v němčině, souvisí se slovem Kasten ve významu bedna, skříň, krabice, v češtině je utvořen zdrobňovací příponou -ík.