(fyzikální chemie) Podléhat koagulaci, tedy přecházet z jemně rozptýleného stavu do podoby větších shluků, kdy se částice začnou spojovat a vytvoří sraženinu nebo gel, typicky po změně podmínek jako je přidání iontů či ohřev u bílkovin.
(medicína) Způsobit nebo podpořit srážení krve či povrchových tkání tak, aby se uzavřely drobné cévy a krvácení z poranění ustalo, například při chirurgickém ošetření pomocí tepla nebo elektrokoagulace.