Německý psycholog a jeden z klíčových představitelů Gestalt psychologie, tedy směru zdůrazňujícího, že vnímání i myšlení je třeba chápat jako uspořádané celky, ne jako pouhý součet jednotlivých prvků. Proslavil se zejména pokusy se šimpanzi, při nichž zvířata dokázala po určitém tápání náhle najít účinné řešení problému, například vhodně zkombinovat dostupné předměty, aby se dostala k potravě. Na těchto pozorováních postavil pojetí učení vhledem a své závěry shrnul mimo jiné v knize Principy celostní psychologie. Bývá uváděn také jako spoluautor formování gestaltistické tradice po boku dalších známých zakladatelů tohoto směru.