Metodologický pohled užívaný hlavně ve fyziologii, který odmítá vysvětlovat jevy jednou personifikovanou „příčinou“ a místo toho je chápe jako výsledek určité konstelace podmínek, tedy souhrnu conditio. V praxi vede k tomu, že se při výkladu i experimentu sleduje a kontroluje více faktorů zároveň, protože změna jediné podmínky může změnit celý průběh děje.
Stanovisko z oblasti teorie poznání, podle něhož je naše vědění radikálně závislé na okolnostech, použitých pojmech a metodách zjišťování. Poznání se tu chápe jako relativní vůči kontextu, nikoli jako něco bezpodmínečně a definitivně platného.