Normativní pojetí normality staví na tom, že „normální“ je vymezeno předem podle měřítka stanoveného odborníky nebo oficiálními doporučeními. Za normální osobnost se pak považuje člověk, jehož chování a prožívání se s těmito požadavky shoduje, například dokáže řídit své impulzy, zvládá běžné sociální situace a udržuje psychickou vyrovnanost, přičemž má zdravě nastavené sebeoceňování a vnímá svůj život jako do jisté míry smysluplný. Takto určená norma přitom často odráží hodnoty konkrétní společnosti a období a používá se i jako vodítko při posuzování duševního zdraví.