Nově přidaná cizí slova

V knižním i odborném užití popisuje něco, co fakticky neexistuje nebo se rozchází se skutečným stavem věcí, typicky jen domněnku či představu bez reálného podkladu.;Ve filozofii může označovat také jevy či oblasti, které jsou běžnému poznání nedostupné a vyvolávají dojem tajemna, někdy až v mystickém smyslu.. >> detail

Směr v humanitních a společenských vědách, který má tendenci zúžit výklad složitých společenských a kulturních jevů na procesy v psychice jednotlivců, jako jsou motivace, emoce nebo způsoby vnímání, a často tím upozadí vliv institucí, dějin či materiálních podmínek.;V rámci filozofie poznání a teorie logiky jde o stanovisko, podle něhož se logické zákony a normy správného usuzování chápou jako odraz toho, jak lidská mysl reálně funguje, tedy jako něco odvozeného z psychologie, nikoli jako principy platné nezávisle na psychických stavech lidí.. >> detail

Extrémně lehké a měkké, porézní dřevo z tropického stromu balsa (Ochroma pyramidale), které se snadno opracovává a používá se v modelářství i pro různé lehké konstrukce, například jako výplň v kompozitních materiálech.. >> detail

Ve starověku označení pro kultovní oslavy a obřady zasvěcené Bacchovi, bohu vína a plodnosti, při nichž se účastníci oddávali tanci, zpěvu a stavům rituálního vytržení. V římském prostředí se tyto noční sešlosti staly natolik bouřlivými, že je úřady v určitém období začaly omezovat.;V běžném, přeneseném smyslu jde o velmi bujaré a nevázané veselí, někdy až orgiasticé hýření, při němž se rychle ztrácí zábrany i míra.. >> detail

Latinské podstatné jméno ženského rodu, odvozené od slovesa derivare ve významu odvádět. Vyjadřuje odvození či převedení něčeho z jiného základu, případně odklon od původního stavu. V jazykovědě se tím označuje tvoření odvozenin, například pomocí předpon a přípon.;V medicíně jde o pojem pro terapeutické odvedení chorobného děje z hlubších částí organismu směrem k povrchu těla, aby se snížilo zatížení vnitřních struktur, někdy se toho dosahuje cíleným drážděním kůže.;V matematickém kontextu se výraz užívá pro derivaci funkce, tedy postup, kterým se určuje míra okamžité změny veličiny podle jiné proměnné.. >> detail

Plovoucí přístavní zařízení, zpravidla ponton ukotvený u břehu, které slouží jako molo a nástupiště pro připlouvající lodě.. >> detail

Výzva, aby si člověk stále připomínal život a jeho hodnotu, tedy neztrácel ze zřetele smysl, radost a přítomný okamžik, někdy uváděná jako protipól memento mori.. >> detail

Duševní proces, při němž se v mysli vytvářejí a rozvíjejí idea, tedy představy a pojmy. Zahrnuje schopnost uvažovat, spojovat informace do nových souvislostí a generovat nápady, což se uplatňuje i při tvůrčím a tzv. divergentním myšlení.;V psychologii a medicíně pojem pro vznik a přítomnost určitého okruhu myšlenek či úvah. Často se používá při popisu kvality a obsahu myšlenkového toku, například u vtíravých nebo suicidálních myšlenek, kde se hodnotí i jejich naléhavost a ovlivnitelnost.. >> detail

Dílčí je přídavné jméno označující něco, co se týká jen části celku, nikoli celku jako úplnosti. Používá se pro jevy, výsledky, kroky, změny, úkoly nebo hodnocení, které mají omezený rozsah, představují jen jednu složku širšího souboru nebo zachycují pouze určitou část problému, procesu či skutečnosti. V praxi se objevuje ve spojeních jako dílčí výsledek, dílčí změna, dílčí úkol, dílčí cíl nebo dílčí zkouška a vyjadřuje, že jde o něco částečného, jednotlivého nebo mezistupňového, co samo o sobě netvoří úplný a konečný celek. Významově stojí blízko slovům částečný, parciální nebo jednotlivý, zatímco opakem bývá výraz celkový, úplný nebo souhrnný. Slovo se používá v běžném jazyce i v odborných a administrativních textech všude tam, kde je třeba odlišit část od celku nebo zdůraznit, že se mluví jen o omezeném úseku širší věci.. >> detail

V jazykovědě a pragmatice jde o to, že smysl sdělení není uložen jen ve slovech, ale vzniká až ve spojení s konkrétní situací. Úplně stejná formulace může v jiné době, na jiném místě nebo v odlišném společenském prostředí znamenat něco jiného podle toho, kdo mluví a komu je výrok určen. Každé jednotlivé pronesení proto nese odkazy na okolnosti svého použití, takzvané indexy, což je dobře patrné třeba u deiktických výrazů jako já, tady nebo zítra.. >> detail