Ve filozofii a teologii označuje novodobý směr v rámci katolické církve, který se vrací k tomistické tradici a znovu rozvíjí scholastický způsob uvažování vycházející z Tomáše Akvinského. K jeho obnovení významně přispěl impuls z papežského učení a směr se pak uplatnil hlavně v katolickém vzdělávání jako systematický rámec pro výklad víry a vedení dialogu s moderními filozofickými proudy.