Ve stomatologii označuje skus, tedy způsob, jak se při dovření čelistí setkávají a vzájemně zapadají horní a dolní zuby. Popisuje kontakty žvýkacích ploch a jejich uspořádání, což má vliv na efektivní žvýkání a řeší se třeba při ortodoncii nebo zhotovování náhrad.
V medicíně znamená uzávěr, kdy se zablokuje průsvit dutého orgánu nebo se přeruší průtok v cévě. Typicky se tak popisuje neprůchodnost střeva způsobená konkrétní překážkou, která brání posunu obsahu, podobně může jít o cévní okluzi při ucpání trombem. Původ výrazu je v lat. occludere, tedy uzavírat.