Lékařský termín označující stav nadměrně zesíleného smyslového vnímání, kdy organismus reaguje na běžné podněty nezvykle intenzivně, typicky jako přecitlivělost na dotyk, bolest nebo jiné vjemy. Pojem má původ v řečtině, kořen oxys odkazuje na jakousi „ostrost“ prožitku a v praxi se řadí mezi formy hyperestezie, může doprovázet například dráždění nervů či některé neurologické poruchy.