Chirurgicky vytvořené propojení dvojice organismů, zpravidla jedinců jednoho druhu, při němž se alespoň částečně sjednotí jejich tělní prostředí (zejména krevní oběh). Využívá se v experimentální biologii a medicíně k ověřování účinků látek a regulačních mechanismů mezi organismy.
Přechodný, obvykle vratný stav nervu, kdy se výrazně sníží nebo zcela vymizí schopnost šířit nervový impuls. Jde o funkční poruchu vedení, která může souviset s lokálním poškozením, útlakem či vyčerpáním nervové tkáně.