V latině výraz partitio znamená rozdělení celku na části, jejich oddělení a vymezení, případně i přerozdělení určitého podílu mezi více osob nebo skupin.
V klasické rétorice se partitio chápe jako část promluvy, v níž mluvčí předem rozčlení téma na hlavní body a načrtne, jak bude v argumentaci postupovat.
V matematice a logice se partitio používá ve smyslu partition, tedy rozkladu množiny na navzájem se nepřekrývající podmnožiny, které dohromady pokrývají původní celek.