Lékařský termín z oblasti oftalmologie pro hnisavý sekret, který se uvolňuje ze spojivky víčka a může být doprovodným projevem infekčního či zánětlivého postižení oka.. >> detail
Oftalmologický operační zákrok, při kterém se okraje očního víčka chirurgicky spojí stehy, čímž se dočasně nebo trvale zúží oční štěrbina a lépe se chrání povrch oka, například při poruše dovírání víček.. >> detail
V medicíně se tím rozumí srůst či slepení očních víček, kdy jsou horní a dolní víčko místně nebo i rozsáhleji spojeny, takže se oko hůře otevírá. Může jít o vrozenou vadu, ale také o následek zánětu, úrazu nebo popálení. Název vychází z řec. blefaron ve významu víčko a synechein, tedy spojovat či držet při sobě.. >> detail
Proces typický pro metamorfované horniny, při němž se v pevné horninové hmotě bez tavení nově vytvářejí a zvětšují minerální zrna v důsledku změn tlaku, teploty a často i působení fluid. Jde o krystalizační a rekristalizační děje probíhající během metamorfózy.. >> detail
Forma věštění, při níž se význam a předpověď odvozují z toho, jak se chová proudící voda, například z jejího směru, vlnění nebo vírů. V esoterické tradici se řadí mezi hydromantické postupy.. >> detail
Individuální neverbální psychodiagnostický test založený na hmatovém rozpoznávání plastických (reliéfních) výlisků, například úloh převzatých z Ravenových progresivních matic. Metodu vytvořil T. Ernest Newland v roce 1969 pro vyšetřování psychických funkcí a osobnosti u zrakově postižených dětí mladšího školního věku.. >> detail
