Označení pro panovníka používané už v egejském světě doby bronzové a následně i ve starověkém Řecku. Vyjadřuje postavení krále s vrcholnou, prakticky neomezovanou autoritou, který může stát nad dalšími vládci a vystupovat jako jejich nadřazený suverén. V pozdější řecké tradici se z něj stal běžný královský titul.. >> detail
Z řeckého basis a latinského latus. Označení používané v anatomii a příbuzných oborech pro část struktury, která leží u báze a současně směřuje k boční straně, například v histologii pro basálně a laterálně orientovaný úsek membrány epiteliálních buněk přivrácený k bazální lamině a sousedním buňkám.. >> detail
