Kakogeneze, výraz z řeckých kořenů kakos a genesis, označuje vadný či patologicky odchýlený vývoj organismu nebo jeho částí, typicky v souvislosti s vývojovými poruchami.. >> detail
Lékařský pojem pro vrozenou vývojovou vadu končetin, kdy je jejich utváření narušené a mohou být například deformované nebo neúplně vyvinuté. Název je odvozen z řeckých slov kakos ve smyslu špatný a melos jako úd.. >> detail
ae, f. (ř. kakos špatný, ř. fone hlas) kakofonie, drsně a rušivě působící směs zvuků, tedy neharmonické spojení tónů nebo hlásek, které zní nelibě. V hudbě i v mluveném projevu může být takový nesoulad použit i záměrně jako výrazový prostředek.. >> detail
V medicínské a psychologické terminologii jde o označení pro výrazně nepříjemné vnitřní naladění, kdy člověka přepadá skleslost a přetrvávající temná až depresivní nálada.. >> detail
Latinské podstatné jméno rodu středního s tvarem genitivu eris, které označuje tělo po smrti, tedy mrtvolu, výraz se často objevuje v lékařské anatomii, patologii i při forenzním popisu nálezů.. >> detail
Označení pro kadaverin, biogenní amin spojovaný s hnilobným rozkladem živočišných tkání a bílkovin. Vzniká působením mikroorganismů, například přeměnou aminokyselin, a výrazně se podílí na typickém zápachu rozkladu. Ve vyšší koncentraci může mít toxické účinky, proto bývá uváděn jako mrtvolný jed. Původ názvu souvisí s latinským cadaver, tedy mrtvola.. >> detail
V antickém Řecku označení pro posvátnou hůl boha Herma (lat. Mercurius), která se v umění zobrazuje jako tyč s hady vinoucími se kolem, někdy i s drobnými křídly.;V novodobé symbolice se používá jako znak spojovaný s lékařstvím a zdravotnictvím, typicky jde o hůl, kolem níž je omotaný had. V praxi se tento motiv často zaměňuje s holí Asklépia, která je pro medicínu tradičnější.. >> detail
