V anatomii jde o škáru, někdy uváděnou také pod latinským názvem corium. Tato vrstva kůže leží pod pokožkou a je tvořena hlavně vazivovou tkání s kolagenními a elastickými vlákny. Probíhají v ní cévy a nervová zakončení a jsou zde uloženy i některé kožní útvary, například potní žlázy nebo vlasové folikuly, takže přispívá k pevnosti a pružnosti kůže a vyživuje její povrchové části. Z hlediska vývoje vzniká převážně z mezodermu. Označení vychází z řeckého derma ve významu kůže.. >> detail
itidis, f. (ř. derma-dermatos, kůže) v lékařství označuje dermatitidu, tedy zánětlivé postižení kůže, které se často projeví zarudnutím, svěděním nebo otokem a může být vyvoláno například podrážděním či alergickou reakcí.. >> detail
Předpona stojící na začátku složených výrazů, hlavně v lékařské a biologické terminologii, která vyjadřuje vztah ke kůži, jejím povrchovým vrstvám nebo k pleti. Pochází z řeckého slova derma.. >> detail
Přídavné jméno užívané hlavně v lékařství pro něco dermoidního, tedy kůži podobného nebo vytvořeného z tkání připomínajících kožní struktury. Původ má v řečtině, kde derma znamená kůže a eidos tvar či podoba.. >> detail
Hmatová schopnost, při které člověk bez zrakové kontroly rozpozná znaky nebo jednoduché tvary „psané“ na povrch kůže dotykem. V neurologii se pro tento jev běžně používá také označení grafestézie a bývá součástí vyšetření čití.. >> detail
V lékařství označuje zánětlivé postižení kůže spolu s podkožními synoviálními váčky neboli bursami, které se typicky tvoří v místech dlouhodobého tlaku a obsahují tekutinu podobnou synovia. Stav může být provázen bolestivostí, otokem a někdy i ulceracemi v oblasti plosky (plantaris ulcerosa). Pojmenování vychází z ř. derma, dermatos ve smyslu kůže a ze slova synovia pro kloubní maz.. >> detail
Označení pro to, co je právě na špici trendů a působí jako nejaktuálnější, moderní novinka, kterou lidé momentálně obdivují nebo napodobují.. >> detail