Název pro vedoucí či správní útvar, tedy orgán nebo kancelář, která zajišťuje řízení organizace a určuje, jakým způsobem má být spravována.;Může jít i o soupis pravidel v podobě příručky, která slouží jako praktický průvodce směrnicemi a postupy pro každodenní praxi, někdy například i v církevním prostředí jako kniha pokynů k liturgii.. >> detail
Latinské přídavné jméno od slovesa dirigere (řídit, vést), označuje něco vedené přímo a bez odchylek, tedy narovnané či přímočaré, a v přeneseném smyslu také jednání rozhodné a bez zbytečných okolků.. >> detail
metody výuky a výchovného působení, při nichž pedagog nebo vychovatel vede situaci zřetelně „shora“ a cíleně usměrňuje chování i učení, typicky stanovuje rámec a hranice, dává konkrétní pokyny, vyžaduje dodržování, používá řízené procvičování a opakování, vysvětluje a argumentuje, poskytuje zpětnou vazbu a pracuje s posilováním žádoucího jednání i se sankcemi při porušení dohod. >> detail
Přímé řízení a utváření jednání člověka ze strany společenského a kulturního prostředí, při němž jsou mu zřetelně předávány příkazy či pravidla, která vymezují žádoucí chování v dané skupině.. >> detail
způsob, jakým někdo řídí a usměrňuje jednání dalších lidí tím, že jim dává závazné pokyny a stanovuje pravidla, která mají plnit, často bez velkého prostoru pro vlastní rozhodování. >> detail