Označení odvozené z latinského dissecare pro chirurgický nebo anatomický nástroj používaný při disekci, tedy při postupném uvolňování a oddělování tkání a dalších struktur při preparaci v průběhu výkonu nebo při pitvě.. >> detail
Stav nebo vlastnost, kdy se dvě osoby, věci či jevy neshodují a v podstatných znacích se od sebe zřetelně liší, takže nepůsobí jako podobné.;V odborném porovnávání se tím může myslet také vyčíslená míra odchylky, která udává, jak daleko od sebe jsou dva prvky či soubory podle zvolených znaků.. >> detail
V medicíně označuje vědomé skrývání nebo zlehčování projevů nemoci, kdy člověk své potíže úmyslně neuvádí pravdivě, což může ztížit správné vyšetření i určení diagnózy.. >> detail
disociování, v komunikaci označuje stav, kdy člověk situaci nevnímá „zevnitř“, ale spíše jako pozorovatel – jako by ji sledoval na filmu –, s odstupem a pocitem oddělení, bez výrazného vnitřního emočního napětí. >> detail
Porucha paměti bez prokazatelného organického poškození, při níž člověk částečně nebo úplně nedokáže vybavit vzpomínky na jasně vymezený časový úsek, typicky na významnou událost z minulosti, která je stále prožívána jako traumatická či silně stresující.. >> detail
Vigilambulantní mrákotný stav, kdy člověk v reakci na silně stresující a zátěžovou situaci náhle opustí domov, odchází či cestuje a má amnézii na vlastní identitu i minulost.. >> detail
Stav, při němž jsou záměrné pohyby i mluvení výrazně utlumené až zcela chybějí a člověk působí strnule. Přesto nebývá v bezvědomí, jen velmi málo odpovídá na běžné podněty z okolí, například na světlo nebo dotek. Nejde přitom o ochrnutí, svalový tonus a základní tělesné funkce, zejména dýchání, zůstávají obvykle zachované. V psychiatrii je to popisováno jako disociativní či konverzní reakce, dříve označovaná jako hysterická konverze, často se objevuje po silné psychické zátěži.. >> detail
