Doslova „rozsetý“, odvozeno od l. disseminare, vyjadřuje něco, co je rozloženo do více míst a není soustředěno v jednom ohnisku, tedy šíře rozptýlené a rozšířené.;V medicíně se tím popisuje, že postižení nebo chorobný proces není lokalizovaný, ale objevuje se roztroušeně v různých částech tkáně či organismu, například spojení sclerosis disseminata se dříve používalo pro roztroušenou sklerózu.. >> detail
Latinské podstatné jméno odvozené od l. dissertare ve významu podat výklad nebo provést rozbor, označuje odbornou rozpravu či psané vědecké pojednání, v dnešním akademickém prostředí často také disertaci, tedy práci předkládanou k získání doktorátu.. >> detail
Ženské podstatné jméno se základem v genitivu -onis, původem z lat. dissimilis. Vyjadřuje odlišnost a proces rozlišování či záměrného odlišování, v jazykovědě také disimilaci, kdy se podobné hlásky nebo zvuky v jednom slově postupně více odliší.;V biologii a biochemii označuje katabolickou stránku metabolismu, tedy štěpení organických sloučenin na jednodušší produkty spojené s uvolněním energie, která se může zachytit například ve formě ATP (katabolismus).. >> detail
Stav nebo vlastnost, kdy se dvě osoby, věci či jevy neshodují a v podstatných znacích se od sebe zřetelně liší, takže nepůsobí jako podobné.;V odborném porovnávání se tím může myslet také vyčíslená míra odchylky, která udává, jak daleko od sebe jsou dva prvky či soubory podle zvolených znaků.. >> detail
V medicíně označuje vědomé skrývání nebo zlehčování projevů nemoci, kdy člověk své potíže úmyslně neuvádí pravdivě, což může ztížit správné vyšetření i určení diagnózy.. >> detail
onis, f. od slovesa dissipare (rozmetat, rozházet) vyjadřuje rozptýlení nebo roztroušení, tedy rozvedení něčeho do prostoru a často i jeho rozpad na menší části.;V přírodních vědách a technice jde o disipaci energie, což je děj, při němž se část energie při procesech jako tření nebo elektrický odpor mění nevratně na jiný, hůře využitelný typ, nejčastěji na teplo.. >> detail
Psychická porucha, při níž se naruší soudržnost osobnosti a jednotlivé duševní procesy přestanou tvořit jednotný celek. Prožívání, paměť i chování pak mohou působit nesourodě, jako by byly od sebe oddělené, a v těžkých případech dochází k výrazné dezintegraci identity. V psychiatrii se tyto projevy popisují v rámci disociativních poruch a často se dávají do souvislosti s traumatem nebo dlouhodobou zátěží.. >> detail
