Termín odvozený z lat. de a persona označuje depersonalizaci neboli odosobnění, tedy prožitek, kdy člověk vnímá sám sebe jakoby s odstupem, ztrácí obvyklý pocit vlastního já a jeho vztah k okolnímu světu se mu může jevit nepatřičně cizí. V psychologii a psychiatrii se popisuje jako příznak, který se může objevit například při silném stresu, úzkosti nebo po traumatizujících událostech.. >> detail
V klinické psychologii a psychiatrii jde o disociativní prožitek odosobnění, při němž má člověk dojem, že je odtržený od sebe samého. Může popisovat, že jakoby není plně přítomný, že se na sebe dívá zvenčí nebo že jeho vlastní pocity působí cize a nepatřičně. Někdy má také pocit, že jeho tělo či jednání probíhá automaticky, jako by jen sehrával roli. Často přitom zůstává zachované vědomí, že jde o subjektivní stav, nikoli o skutečnou změnu reality, a potíže mohou zesilovat při stresu či úzkosti.;V běžném jazyce a v organizacích označuje odosobnění jednání nebo vztahů, kdy se z kontaktu vytrácí osobní rovina a lidé jsou redukováni na funkce, role nebo položky v systému. Může se projevit anonymní komunikací, chladným přístupem nebo rozhodováním podle šablon místo podle konkrétní situace jednotlivce.;V lingvistice je to způsob vyjadřování, který záměrně potlačuje mluvnickou osobu a nezdůrazňuje původce děje. V praxi se uplatňují neosobní a bezagentní konstrukce, například říká se nebo bylo rozhodnuto.. >> detail
zbavovat pokožku nežádoucího ochlupení, tedy cíleně odstraňovat chlupy z vybraných částí těla, obvykle z kosmetických nebo hygienických důvodů. >> detail
